66 kg...
2 měsíce čistá...
Nakonec se nestěhuju do Prahy, ale rovnou na sever:)
Takže...v mých 23 letech opět nastupuju do prváku na střední a to proto, že bych chtěla na vysokou a už mi začíná docházet, že bez toho mě tam fakt asi nepustí:) Mimochodem-jsem přijatá na hotelovku...
Na jednu stranu vůbec nechci takovej ten usedlej život-to vůbec...prostě to neni pro mě, ale...fakt to jsou velký extrémy...
Jestli je to mnou nebo MD (maniodepresí), tak to fakt nevim a ikdyž můj život vypadá jako :): ,
tak prášky brát nechci...na co?Radši budu mít extrémní emoce než žádný a ikdyž to někdy nenávidim, tak to zárověň miluju a to je pro mě rozhodující.
K tomu názvu-chtěla bych poděkovat všem holkám, který to kdy četly nebo ještě čtou za podporu, protože to fakt pomáhá!
A díky speciálně Mer, žes mě poslouchala nejen ohledně hubnutí:)
Co bude dál?Taky nevim, je to teď šílenej kolotoč-ex, další ex...budoucí i minulý...komu ještě věřit, na koho kašlat...co vlastně chci a jak to dopadne?Kdo ví a ěkdy mě to trochu děsí a někdy si připadám tak šíleně sama...
1000 kcal a "here we go"...14 kg dolu než půjdu do školy...
