WORD UP

Když máte pocit, že je to v prdeli a pak se něco stane a vy VÍTE, že je to v prdeli...


Dnešní váha 62,6 (za tejden jsem opět přibrala 5 kg...58,1-63,1) a neni to tim, že zas chvíli nefetuju, ale tim, že žeru jako prase a nehejbu se...

Vrátila jsem se k ex-na jeden den-a že je to špatnej nápad bylo jasný už od začátku-sex ikdyž spim (tohle fakt myslíš vážně?!), drogy (nečekaně)...

Nicméně jsem se s nim rozešla (už zase), tak mi vzal klíče a nakonec mě vystopoval a zas mě zmlátil...v obchodě...a u někoho...

Prej:No a?Lehký ublížení na zdraví, no...mm...

Ale po tý psychický stránce to stejně vždycky bolí víc.Plus-polovina lidí věří jeho verzi a tu druhou to nezajímá...fajn-mě taky nezajímaj-už ne...

WORD UP

Jak se mám?Nevim.

Mám vztek, že mi to trvalo tak dlouho, ale na druhou stranu teď už jsem si jistá-už k němu absolutně nic necejtim (rozhodně teda nic pozitivního) a jsem za to neskonale vděčná:)

Láska?Spíš pěkně zvrácená touha sebepoškozování...

Teď si chci jen plnit svý sny, zase dělat co mě baví a dál?To se uvidí...

PLÁN:Rozhodovat se jinak.
           Kašlat na ty, co si to nezaslouží a mít někoho na koho se zas já budu moct spolehnout.
           
A tentokrát se na těch 52 kg do léta prostě dostanu!

Prostě nepoučitelná...

No pokud to ještě vůbec někdo čte, tak se vám holky omlouvám, že píšu tak sporadicky, ale jelikož jsem byla bez netu(vždyť jsem neměla ani televizi), tak to ani jinak nešlo...
Každopádně se za tu dobu hodně změnilo, tak aspoň ve zkratce.
Problém č.1:VZTAHY.
Já jsem se s nim rozešla-ovšemže to nebylo jen tak, ale prostě udělal pár věcí který, no tohle bylo už i na mě moc(nevim, jestli se rozepisovat-zajímá to vůbec někoho?!).
Mám někoho už celkem dlouho ráda a nedávno mi řekl, že on mě taky, ale víte co?
Připadám si jak ve školce-když je s mym ex(jsou to "kámoši"), tak mi ani nebere telefon a tak vůbec-sorry, ale na tohle už jsem dost stará...
A ten třetí?Vždyť já mu ani neodepíšu...co je to se mnou?!(Po několikanásobnym miluju tě by mohla ASPOŇ následovat odpověď, ne?).
Jenže...jsou všichni svym způsobem stejný...a...všichni feťáci...takže zas nic...
Fakt drama queen.
S našima?No comment.

Problém č.2:VÁHA.
U našich jsem asi dva tejdny a přibrala jsem 7 kg-a to jen proto, že jindy jsem zvracela-jinak by to bylo daleko víc...neuvěřitelný, takže zas 13 kg přede mnou...
Nemůžu se na sebe ani podivat...
(Už jsem vám řekla, že pořád zvracim a našla jsem si novou zálibu-projímadla?!)

Problém č.3:NEVIM CO SE SEBOU.
Takže...chtěla jsem změnit image, tak jsem zašla ke kadeřnici, jenže ta pojem pod ramena pochopila jako sotva po bradu a jelikož mám kudrnatý vlasy, tak mám svoje původně dost dlouhý vlasy SOTVA po tu bradu a ještě ke všemu vpředu delší-no super.
Co dál?Práci nemám, byt nemám, kámoši?Haha.Milostnej život je děs, rodina to samý...vždyť já se ani za ty roky neumim rozhodnout co se učit, natož ty další věci...
Já vim, že je tohle všechno na mně, jen by se mi hodila trochu podpora (mimochodem:Díky Angie, jsi zlato, jen se nechci moc upínat...mám prostě strach:*.Jo A Mervelleis?Ty víš:) Když už jsem u toho, tak bych vám chtěla holky říct, že si vás všech moc vážim a děkuju za komentáře!)).
Fakt nevim...prostě nevim...jsem hodně na dně a pokud by mi chtěl někdo s čimkoliv poradit nebo mě aspoň nakopat abych se probrala, tak budu moc vděčná...

PS:Jen by mě zajímalo, jestli mám nějak blíž rozepisovat co se dělo a taky jsem si vzpomněla, že jsem vám kdysi slíbila ten můj příběh, tak ho v blízký budoucnosti uveřejnim:)

Thinspo na závěr!

EDIT:Zvýšila jsem svojí cílovou váhu na 52, což je BMI 17, 4...tak akorát bych řekla...

Proč aneb otázka na protože

Tenhle článek nebude o jídle ani hunbutí, ale je pro mě moc důležitej a proto bych vás moc chtěla poprosit o komenty...
Známe se 6 let.
Spolu jsme rok.
Víte, já jsem vždycky dřív nebo pozdějc lidi prokoukla a je jedno za jak dlouho, prostě jsem měla "ten pocit".
I tady ho mám, jen je nějak slabší.
Nikdy nedělám nic co aspoň ve skrytu duše nechci, tak proč s nim jo?
Proč mu to všechno toleruju?JENOM jemu?
Že jsem naivní nebo v tomhle dost hloupá?No teď když to tak čtu, tak tomu taky moc nerozumim...
Láska?Ale no tak, tohle už dávno neni o lásce.A je to láska anebo jen přání?
Jasně že byly i fajn chvíle, ale...
Chtěl by po vás někdo, kdo vás miluje, aby jste spaly venku s angínou?
Abyste neustále chodily pro fet i po tom, co se vám udělalo zle po tejdnu bez spánku a jídla, sekly jste sebou uprostřed města a odvezli vás do nemocnice?
Aby vás z tý samý nemocnice nechal jet samotnou bez peněz uprostřed noci na stopa až k němu a celou noc pak ztrávit venku u jeho kámošů?
Zbil vás, že jste nebyly dost ryche zpátky s jeho lajnou (zatímco co jste jako ty největší slepice čekaly na ten fet v mrazu dva dny venku), takže si vydedukoval, že ho podvádíte?Což vy jste ovšem bengám neřekly, protože vy přece nevíte kdo to byl, že...
A to před sebou máte ještě několik kilometrů, tak seboou radši pěkně hoďte!
Všechny peníze zase padnou jen na to a vy musíte jít pořád dál, ikdyž je vám pěkně zle a vy už teď víte, že z toho zase bude potrat.
Č´m hubenější, tím lepší...zvracíte no, tak to asi bylo potřeba.A vůbec-nejste přece moc hubený, ne?!
Pořád mi řikáš jak moc mě miluješ, jak nám bude fajn a jak si mě chceš vzít, ale...
Chci tomu prostě jen věřit?Jen je tak neuvěřitelný, že bych až tak moc nechtěla bejt sama...
Tak proč se toho tak držim?
Proč mu pošlu další a další balík, ikdyž nemám ani práci, ani peníze a jeho bratr se na to opět vykašle a že nemá?Jasně, za co by si pak koupil fet a všechny důležitý věci jako třeba bazén, že...
Tak mě zklamalo, když jsi mi teď napsal, ať ti přinesu do basy drogy a ty víš, že mě dost pravděpodobně chytí a ikdyby ne, tak zase začnu brát...
Takhle moc mě miluješ?Nebo fakt jo a já jsem jen opravdu tak sobecká a všechno to zveličuju, jak si oni myslí?Křivdím ti?Proč to s tebou prostě nedokážu rozlišit a jak to vlastně všechno bude dál...
Napsala jsem ti zběžně, nedetailně a přesto všechno podstatný a teď počkám na odpověď.
Jak se rozhodneš.A jestli to jsem uplně ukradená...

Ale no tak...

Co se to sakra děje...?!
Jedna po druhé ruší pro-ana blogy, cílová váha klesá zatímco ta současná stoupá, dny hladovění se mění na měsíce o jídle, 50 na 60.


Mění se doba nebo lidi?
Nebo už tady fakt neni nikdo, kdo o to ještě stojí?
Dneska jsem se tak nějak zase probrala...ono se zase probrala.
Kašlu na ty, kdo řikaj, že se lituju-tak s tim něco dělej.
To neni lítost nade mnou, jen mě to mrzí...
Je mi to jedno.Neni, ale jinak se z toho brzo zbláznim.


Že přicházíte jen když jsem nahoře...
Že je to spíš sebeláska...
Že prostě nemůžu jen tak přejít to, cos mi udělal...
Že si ostatní myslí, že je tohle ve vztahu normální a že si za to můžu sama...
Že si to možná zasloužim...


Už budu jiná-sama po svý předem vydlážděný cestě když bloudíte po trávníku...
Zase hubená, zase svá...


Skoro 66 kg.
Zítra půst..
Od pondělí Skinny girl diet...


Here we go.


Že je tohle moc?!
http://pinterest.com/bleugrl/seriously-this-is-too-thin/
Ale no tak...

Protože...

Protože je to moje oblíbená herečka...
Protože je to můj oblíbenej film...
Protože je moje thinspirace...
Protože jsem přibrala na 64,3 kg...
Protože mě moje "rodina" nenávidí...
Protože už někdy fakt nemůžu...
Protože je to můj život...
Protože to neni fér...

http://www.youtube.com/watch?v=bafFy8wVZkg

If you ever wished you could be a child, forever...

Buď tak hodná a ...přestaň jíst.

Ahoj holky...když jsem se před pár dněma koukla na datum posledního příspěvku, tak jsem nemohla uvěřit tomu, že už to bude skoro rok (!!!) co jsem sem naposledy něco napsala a ikdyž jsem se tak nějak vytratila, tak jsem v rámci možností pořád četla vaše blogy a nepřestala hubnout-což je jedna z mnoha věcí, který se za tu dobu staly...

Zhubla jsem ze 76 na 52, ale teď jsem bohužel zpátky na 59:/
Prostě jsem zase začala-a zase přestala- fetovat a ten konec a nuda, protože jsem jen celý dny zavřená v pokoji a nemám náladu nic dělat (taky vysvětlim) maj za následek to, že se akorát přežírám a ještě ke všemu jsem po dlouhý době zas zvracela-no super...

Jinak k tý náladě-jednak samozřejmě opět neberu prášky (jsem maniodepresivní) a navíc mi zavřeli snoubence (njn, dokonce se budu vdávat:) a to s někym, koho znám asi 6 let, ale dohromady jsme se dali ani ne před rokem...)...

He hit me and it felt like kiss...

Jenže-tohle všechno neni důvod pro to jíst a byla bych moc ráda, kdyby zas přišlo období, kdy nemám náladu ani na to jídlo!

Mimochodem holky, mám dotaz ohledně mojí cílový váhy-já vim, že je to individuální, ale myslíte si, že 44 kg na 173 cm je už moc málo?!(Alternativní cíl je 47, což ty tři kila mi nepřipadá tak moc velkej rozdíl...)

Viděl někdo v poslední době Angie?
Má přesně takovou váhu a výšku, tak prosim o komentáře!

Ty tři poslední fotky jsou moje nej thinspo a tam by měla mít údajně asi 49,5kg...

Born to lose...Сніжана

aneb "A kdo je tvůj vzor?!"
Je spousta lidí, co odsuzujou lidi jako jsem já...že být hubená není to nejdůležitější na světě, že je spousta lidí, co hladoví nedobrovolně...prostě další holka, která neví co nudou?
A zkusili jste to taky brát z naší strany?Co když to není jen o tom hubnutí?Co když někdo zvrací, aby mu bylo aspoň na chvíli líp?Pořád nechápete?
Tak co třeba někdo, kdo hladoví, protože už mu nic jiného nezbylo a tak se soustředí na tohle?Cítí se tak sám a tohle je to jediné co ho jakž takž drží při životě?
Nebo někdo, kdo se řeže, aby cítil, že ještě vůbec žije?
Někdo, kdo bere drogy, aby třeba jen na pár hodin zapomněl?
Každý holt nemá štěstí na perfektní život a tak neodsuzujte ty, co chtějí trochu pozornosti, protože ne vžydycky je to "Jaký si to uděláš, takový to máš"


 Co se na chvíli zamyslet and tím PROČ a ne jen koukat na to CO kdo dělá...

Yulia Kharlapanova aneb Jsem zpět

Ahoj holky, jak se máte?Omlouvám se, že sem teď vůbec nechodim, ale...já nevim, prostě to nějak zase jde z kopce-dieat?Děs!!!A navíc teď beru nový prášky..."objevili" mi totiž epilepsii...takže jsem teď celkem mimo, snad to přejde...Jinak k těm novinkám-od září jdu znova do školy, tak uvidíme:) A co vy-jak užíváte prázdniny?